Pokračování článku:

Ve starověké Číně vyspělá civilizace rovněž používala květy v každodenním životě, vždyť odtud pocházejí kafrovníky, badyáníky, skořicovníky, některé druhy citrusů, broskve a meruňky. Z Tibetu pochází drahocenná složka parfémů – mošus. Číňané přenášeli vůni květů i do čajů, například jasmín a gardénie. Vonné látky byly používány při rituálech a v té době již dokázali vyrábět i vonné tyčinky a kužely, které zapalovali.

V Indii, kde rostly mnohé vzácné rostliny a květy, se nejčastěji používaly: růže, jasmín, akácie a santal. Opět byla velká spojitost s vůněmi a náboženstvím, kdy květy a pryskyřice sloužily k poctě bohům.

K velkému rozvoji v oblasti výroby vůní došlo v období Středověku. Byli to právě Arabové, kteří vyvinuli techniku destilace, kterou dotáhli téměř k dokonalosti a kterou bylo možno zpracovávat veškeré ingredience a vyrábět tak vůně ve velkém. Hlavní květinu arabských parfémů – růži, pěstovali na velkých růžových polích. První růžový olej pochází právě odtud. Zde bylo objeveno i pižmo, další důležitá složka parfému, používaná hojně v dnešních dobách.

Do Evropy se parfémy a vůně dostaly kolem 16. století za doby Kateřiny Medicejské, kdy začalo být populární nosit parfémované rukavičky z kůže a voňavé paruky.

Od té doby se hodně změnilo a lidstvo udělalo obrovský krok dopředu

Čas šel dál a dnes v moderním světě si vlastně ani nedokážeme představit svůj život bez vůní, bez parfémů, bez kosmetiky. Vonné esence se používají v kosmetice, lékařství, potravinářství, téměř všude, kam se podíváme. Zpříjemňují nám den, mají vliv na naši náladu. V dnešní době používáme běžně: vonné sprchové gely, šampóny, parfémy, oleje, fluida, krémy, bytové vůně, vůně do auta, vůně na toalety, vonné aviváže na prádlo, vonné sáčky do skříně, vysavačů, voňavé čaje s vůní květin a ovoce. Svět vůní nás maximálně pohltil a naplnil krásou, bez které už mnozí z nás neumí žít.  


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup