Mohlo by se zdá, že se slovem „alergie“ velice často plýtváme. Vždyť kdo není „alergický na šéfa“, nebo „alergický na zácpy na D1“. Problém je, že až čtvrtinu z nás trápí skutečné alergie. Méně či více závažné. Alergičtí jsme na pyly, roztoče, různé jídlo – třeba na oříšky, lepek, mléko, na celou řadu kosmetických přípravků, ale třeba i na slunce.

Alergie jako taková je vlastně nepřiměřenou reakcí na podněty, které naše tělo dostává z okolí. Látka, která tuto reakci vyvolává, funguje jako tzv. alergen a je u nás příčinou různých potíží. Zatímco zdravý jedinec na jaře s nadšením vyběhne na louku plnou rozkvetlých pampelišek, alergik na tento druh pylu zabední okna a raději nevychází. Jinak jej čekají zarudlé oči, tekoucí nos, kýchání – a to vše jen v tom lepším případě.

Proč je populace stále více alergická?

Zaručená odpověď na tuto otázku neexistuje. Jsou to pouze dohady, někdy až příliš nadšeně prezentované výsledky různých dílčích studií, které však nejsou zcela kompetentní odpověď na ni zevšeobecnit. Třeba jsme byli kojeni příliš krátce. Ano, i toto je podle různých studií jedna z možných příčin. Rovněž žijeme v příliš sterilním prostředí a pak má naše tělo nepřiměřené reakce na vše, co se vymyká standardní super čistotě. I to je možné a plyne to z různých studií, ale zcela hodnověrný závěr neexistuje ani v tomto případě. Takže sice se pokuste méně přehnaně mýt, možná to občas zkuste i bez všech těch sprchových gelů a mýdélek, ale stoprocentní jistota, že se alergiím díky tomu vyhnete, neexistuje.

Alergologické okno – spíše mýtus než objev století

Jednou z velice často opakovaných domněnek, které se díky tomu staly „pravdou“, je i tvrzení o tzv. alergologickém oknu. Mluví se o něm u kojenců a zmínka o něm nechybí na žádném maminkovském či těhotenském webu. Pokud prý dítě vystavíte alergenům někdy mezi čtvrtým a šestým měsícem věku, dokud je plně kojeno mateřským mlékem, získává proti daným alergenům imunitu. Jenomže ono je to sice předpoklad, nedoložila ho však žádná studie. Takže bohužel, přestože se pokusíte své děťátko vůči alergenům „otužovat“, možná vás přesto nemine alergologické vyšetření, na kterém se dozvíte, že i váš potomek patří mezi méně šťastnou čtvrtinu populace, kterou trápí alergie.

Alergie kvete v každém věku

Říkáte si, že ve svém středním věku jste již „za vodou“, protože se na vás žádná alergie „neupnula“? To je jeden z velice častých omylů. Bohužel alergie dokáže propuknout v každém věku. Nikdy jste neměli žádnou reakci na bodnutí včelou? A ejhle, je vám třicet a je to tady. Vadit vám může začít pyl, plísně, dokonce slunko.

Zrovna alergie na slunce je velice zajímavým případem. Dáváte si pro dobrý spánek a proti stresu třezalku? Právě ona, a i řada dalších rostlin, mohou být příčinou vzniku nepříjemné kopřivky ze slunce. Tyto problémy naštěstí vymizí, pokud ji přestanete užívat, nebo se naopak při jejím užívání vyhnete sluníčku. V létě proti stresu raději vyjeďte na kolo, nebo si dopřejte relaxační dovolenou.

Kdy pomůže lék na alergii?

Hned na začátku musím říct, že pilulka, kterou užijeme a už nikdy nás žádná alergie nedostihne, neexistuje. A kdoví, jestli někdy bude. Existuje však pomoc v podobě léku, která nám uleví od nepříjemných příznaků alergie.

Účinný lék na alergii, jakým je Analergin Neo, se používá k léčbě příznaků spojených s alergickými stavy. Typickými jsou především tzv. senná rýma, přetrvávající alergická rýma a chronická kopřivka. Léky na alergii se nazývají antihistaminika. Působí proti účinkům histaminu, tedy látce, které se podílí na alergické reakci našeho organismu. Jde o tzv. úlevové léky, bez kterých by nás alergie potrápily mnohem více a klidně nás na čas vyřadily z běžného života. Léky na alergii, jako je Analergin NEO, jsou k dostání v lékárně bez předpisu, čímž šetříme čas a nemusíme s každým projevem alergie hned k lékaři. Svoji diagnózu, alergii, totiž již známe.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup