Ze zákona platí, že obsahem společného jmění manželů v zákonném režimu je vše to, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, se zákonnými výjimkami (například dary), včetně společných dluhů, které vznikly za doby trvání manželství. Společné jmění manželů pak zaniká nejčastěji právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, neméně častěji i smrtí kteréhokoliv z manželů. V takovém případě se společné jmění manželů vypořádává v rámci řízení o pozůstalosti, a to za níže daných pravidel.
Soudní komisař v řízení o pozůstalosti, kterým je notář, posoudí majetkové povinnosti a práva bývalých manželů podle majetkového režimu, který existoval mezi manžely, popřípadě i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetku pro případ smrti učinil.
Přitom notář postupuje podle zákonných pravidel pro vypořádání společného jmění manželů, upravených v občanském zákoníku (podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost apod.), ledaže se pozůstalý manžel dohodne s dědici o vypořádání jinak.
Dohoda je dobrým řešením…
Dojde-li mezi dědici a pozůstalým manželem k dohodě, stanoví nejprve notář usnesením obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Následně již nic nebrání schválení dohody pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku, patřícího do společného jmění manželů.
Dohoda přitom nesmí být v rozporu s vůlí zůstavitele vyjádřenou v jeho pořízení pro případ smrti, se zájmy nepominutelných dědiců, se zájmy osob, které nejsou plně svéprávné (nezletilých a osob s omezenou způsobilostí) ani se zájmy věřitelů.
Teprve poté, co soudní komisař přezkoumá takovou dohodu o vypořádání SJM pod zorným úhlem výše uvedených podmínek a dojde k závěru, že je možné ji schválit, nastupuje otázka zastavení řízení o pozůstalosti, není-li jiný, výlučný, majetek zůstavitele, ohledně něhož by mělo být v řízení o pozůstalosti jednáno.
…jinak totiž notář rozhodne sám
Nedojde-li k dohodě mezi dědici a pozůstalým manželem, rozhodne notář o tom, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pouze výlučně pozůstalému manželovi.
Pozůstalý manžel však v každém případě nabývá vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti tvoří soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů. Přitom není rozhodné, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich.
Pozůstalý manžel má také vždy právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Je-li vdova těhotná, má právo na slušnou výživu až do konce šestého týdne po porodu; totéž právo má i matka zůstavitelova dítěte, která nebyla za zůstavitele provdána.
Kolik to stojí?
Pokud pozůstalý manžel cokoliv zdědí, nemusí hradit dědickou daň. Ta zanikla s příchodem roku 2014. Pozůstalostní řízení je ale spojeno s poplatkovou povinností ve prospěch notáře, který dostane pozůstalostní řízení na starosti. Výše takového poplatku může být různá, vždy se vypočítává z výše hodnoty zděděného majetku. Pravidla stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti.
Chcete vědět víc? Další články na téma SJM a rozvod naleznete na našem webu rodinavpravu.cz.
